Channel World: Udržitelnost je příležitost

Koncem září letošního roku se uskutečnila odborná konference Cirkulář Chytré recyklace pořádaná společnostmi REMA a asociací AITAT. Téma udržitelnosti, recyklace a uhlíkové neutrality přibližuje Zuzana Holá ze společnosti Vodafone, která byla hostem konference a účastnicí panelové diskuze, a David Vandrovec, který stojí v čele pořadatelských organizací.

Jak vypadá přístup velkého telekomunikačního operátora k otázce udržitelnosti? Odpovídá Zuzana Holá, ředitelka korporátní komunikace a udržitelného podnikání ve Vodafone Czech Republic, ředitelka Nadace Vodafone.

Zuzana Holá.

V září letošního roku jste byla hostem on-line konference Cirkulář Chytré recyklace na téma udržitelnosti. Co je vaším klíčem k udržitelnému podnikání?
Ve Vodafonu jsme dokázali propojit udržitelné podnikání přímo s naší základní činností a zahrnout ho do poslání firmy. Udržitelnost je tedy integrovaná do všech našich procesů a obchodních cílů a stojí na třech pilířích: budování digitální společnosti, inkluzi pro všechny a ochraně planety. Všechny pilíře spolu přitom úzce souvisejí a vycházejí z investic do digitalizace, technologií a modernizace našich sítí. Technologie umožňují rovný přístup ke vzdělání či práci pro všechny, a i proto je pro nás diverzita a inkluze tak zásadní téma. A to nejen formou otevřené podpory zranitelných nebo znevýhodněných skupin, ale i v rámci obchodních nabídek např. pro seniory, studenty nebo držitele ZTP. Díky technologiím také snižujeme dopady své činnosti na životní prostředí a pomáháme v tomto směru i našim zákazníkům.

Sítě Vodafonu a veškeré technologie, které lidé využívají doma i v práci, stojí na elektrické energii. Její výroba tradičními způsoby je ekologickou zátěží, proto v ČR využíváme už od roku 2011 pouze energii z udržitelných zdrojů a od letošního roku je tomu tak v celé Evropě. Zasazujeme se také o její lepší dostupnost a podporu, aby byla standardem pro dodavatelské firmy i odběratele, naše zákazníky. Zároveň se snažíme naše zásady zodpovědného podnikání přibližovat i našim obchodním partnerům. Při výběru dodavatelů proto zohledňujeme jejich přístup k udržitelnosti, který zahrnuje diverzitu, péči o zdraví zaměstnanců i environmentální závazky a má v celkovém hodnocení váhu 20 %.

Další oblastí, které se věnujete, je uhlíková neutralita. Jaké jsou vaše cíle v této sféře?
Pro nás je zásadní elektrická energie, snižování emisí uhlíku z provozu a prodeje telefonů a příslušenství a také minimalizace a recyklace nebo reutilizace elektroodpadu. Kromě využívání zelené energie se snažíme především o efektivní spotřebu, díky čemuž nám například za loňský rok stoupla celková spotřeba elektrické energie přibližně o 3 %, ale množství dat přenesených v naší síti vzrostlo o 70 %.

Zároveň máme definované kroky vedoucí k uhlíkové neutralitě. Ve vlastním provozu jí chceme dosáhnout do roku 2030 a budeme se snažit o to, abychom nejpozději do té doby snížili emise uhlíku z výrobků, které prodáváme, z cestování a v rámci našeho dodavatelského řetězce na polovinu. Čisté nuly včetně dodavatelského řetězce bychom chtěli dosáhnout do roku 2040. Ráda jsem se proto zúčastnila on-line konference Cirkulář Chytré recyklace 2021 pořádané společností REMA a asociací AITAT, kde právě uhlíková neutralita byla hlavním tématem panelové diskuze.

Jakou roli v této oblasti hrají moderní technologie? V čem vidíte největší potenciál?
Dnešní technologie umožňují fantastické inovace, díky kterým můžeme všichni žít jednodušeji a zdravěji, zkrátka lépe, a firmy mohou vyvíjet produkty a služby pro budoucí generace. Potenciál technologií snižovat dopad lidské činnosti na planetu je obrovský. Kromě digitalizace, práce na dálku nebo minimalizace papírování jde především o chytrá řešení internetu věcí (IoT). Odečet energií, sledování hladiny řek, svoz odpadu nebo parkování ve městech – to vše lze monitorovat a řídit na dálku. Řešení jako chytré budovy, chytré parkování nebo management energií umožňují efektivní využívání zdrojů energií, a tím pádem nejen snižování nákladů, ale především produkce emisí uhlíku. Dám jednoduchý příklad, že to má smysl: Vodafone v loňském roce vyprodukoval necelých 14 tisíc tun emisí uhlíku, díky implementaci řešení IoT ale pomohl svým zákazníkům uspořit dokonce 15 tisíc tun emisí.

Naše know-how v oblasti technologií ale také sdílíme. Mladí lidé u nás mohou zdarma využívat kurzy, ve kterých získají digitální dovednosti důležité pro profese budoucnosti. Stejně tak podnikatelé a živnostníci se mohou v Digitální akademii naučit například on-line marketing a další činnosti, které jim pomohou v digitální transformaci. Dlouhodobě také podporujeme bezpečnost v on-line světě a pomáháme s výzvami dnešní doby. Vyvinuli jsme aplikaci Vodafone Family Security, která chrání děti na internetu před nebezpečným obsahem a umožňuje rodičům mít přehled o jejich pohybu. A na webu Digitální rodičovství učíme rodiče i děti využívat mobilní technologie a chovat se na internetu bezpečně.

Zajímá udržitelnost i vaše zákazníky?
Nedělám si iluze o tom, že se o téma udržitelnosti bude zajímat 100 procent našich zákazníků. Dorůstá ale generace, která řeší to, jak se chováme k planetě i společnosti. Nejenže sami dodržují určité zásady, ale chtějí, aby se tak chovaly i firmy, jejichž produkty kupují. Jsme rádi, že naše snaha dopadá na stále větší část společnosti a našich zákazníků.

Jak svým klientům výběr mobilních telefonů s ohledem na udržitelnost usnadňujete?
Ve Vodafonu jsme na jaře společně s dalšími operátory v Evropě zavedli takzvaný Eco Rating, který je součástí informací o většině mobilních telefonů. Eco Rating je jednotný bodovací systém, který sleduje vliv mobilních telefonů na životní prostředí. Hlavním ukazatelem je celkové skóre, které vyjadřuje komplexní dopad zařízení na planetu. Výrobky s nejvyšším skóre na škále 1–100 jsou k životnímu prostředí nejšetrnější. Čím víc se tedy skóre blíží k hodnotě 100, tím menší je dopad telefonu na životní prostředí. Je to tedy nejdůležitější ukazatel pro orientaci, pokud zvažujete nákup zařízení s nejnižší ekologickou stopou.

Sledují se v rámci Eco Ratingu také faktory jako opravitelnost nebo recyklovatelnost zařízení?
Ano, v rámci Eco Ratingu se hodnotí několik kritérií – dopady a udržitelnost už od získávání materiálů přes výrobu, přepravu, životnost neboli dobu používání až po opravitelnost, recyklovatelnost či náročnost likvidace.

Máte zpětnou vazbu zákazníků, zda si vybírají nové modely kvůli ekologii? A upravujete i svou nabídku s ohledem na Eco Rating?
Takových klientů zatím není většina, ale je jich čím dál více. U každého telefonu najdete u nás na webu informaci o skóre, případně údaj o tom, že daný výrobce se do Eco Ratingu nezapojil. A na speciální stránce, která principy hodnocení Eco Ratingu vysvětluje, naleznete vždy přehled aktuálně nabízených telefonů s nejvyšším skóre. I tím se snažíme usnadnit orientaci těm zákazníkům, které udržitelnost zajímá, a ty ostatní edukovat.

Zmínila jste recyklaci. Jak ve Vodafonu přistupujete k recyklaci elektroodpadu?
Pro naše odvětví je stěžejní primárně nakládání s elektroodpadem. Jde o odpad z naší infrastruktury, sítí a datacenter, ale patří sem i staré telefony, modemy, nabíječky nebo kabely. Řídíme se principem minimalizovat, znovu využívat, přeprodávat nebo recyklovat. V každé naší prodejně může kdokoliv vrátit vysloužilé zařízení. My pak všechny tyto přístroje odevzdáme k reutilizaci nebo recyklaci prostřednictvím partnerů, jako je společnost REMA. Od roku 2005 jsme takto předali k recyklaci přes 90 tisíc telefonů. Peníze z recyklace poté investujeme do projektů Nadace Vodafone, které podporují technologie s pozitivním společenským dopadem, například aplikace Záchranka, Echo nebo Bright Sky. Veškerý odpad z našeho provozu a produktů budeme přitom celosvětově 100% recyklovat nebo znovu využívat do roku 2025.

Podle vašich slov se udržitelnost prolíná celým vaším podnikáním. Můžete na závěr uvést nějaký konkrétní příklad, který se kromě Eco Ratingu dotýká přímo mobilních telefonů?
Letos na jaře jsme například zmenšili nosiče SIM karet na polovinu a navíc je dodáváme v polovičních papírových obalech. Je to drobnost, ale díky tomu se jen v České republice za rok ušetří bezmála tři tuny plastu a 2,25 tuny papíru, což je dohromady ekvivalentem 223 tun emisí oxidu uhličitého. Pro představu, stejné množství emisí zbude po spálení 111 tun uhlí nebo je za rok vyprodukuje 50 automobilů. Postupně ale míříme k plně virtuální eSIM, kterou už řada zákazníků využívá a jejich počet postupně narůstá.

Současnost a budoucnost udržitelnosti a recyklace v České republice i svou motivaci k uspořádání odborné konference vysvětluje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA a předseda představenstva asociace AITAT.

David Vandrovec.

Téma udržitelnosti bylo hlavním tématem konference Cirkulář Chytré recyklace, kterou jste pořádali v září letošního roku. Jaké další náměty se na konferenci probíraly?
V programu konference nechyběla témata zodpovědné spotřeby a šetrného přístupu k dosavadním zdrojům s důrazem na osobní zodpovědnost každého z nás, příkladů dobré praxe, environmentálního vzdělávání, oblast ekologického nakládání s elektroodpadem, jeho zpracování a efektivního využívání druhotných surovin. Diskutovala se i problematika absence dostatečných recyklačních kapacit v Česku, efektivita zpracování gastroodpadů a také oblast fungování reuse center a chráněných dílen. Řečníci se věnovali i oblasti uhlíkové neutrality a nejaktuálnějším českým a evropským legislativním změnám v oblasti odpadového hospodářství. Velice zajímavá byla i panelová diskuze, kde jsme debatovali o tom, zda je současný celosvětový tlak na uhlíkovou neutralitu možností, jak konečně najít v odpadech opravdové cirkulární příležitosti.

I když jsou termíny uhlíková neutralita a ochrana klimatu planety v médiích poměrně často zmiňovány, máte představu o tom, jaké reálné znalosti Češi o této oblasti vůbec mají?
V této souvislosti si dovolím zmínit rozsáhlý, ale velice zajímavý průzkum, jenž nedávno publikoval tým z katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a který došel ke zjištěním vhodným k zamyšlení. Tři čtvrtiny české veřejnosti si uvědomují, že změna klimatu způsobená lidskými aktivitami reálně probíhá, přes 60 % občanů ČR dokonce souhlasí s cílem dosáhnout v naší republice uhlíkové neutrality. Na druhou stranu více než polovina z nich však neumí posoudit ani samotný cíl, ani preferovaný rok, ke kterému bychom jí měli dosáhnout.

Výsledky mimo jiné ukázaly také to, že nám v ČR chybějí známé, důvěryhodné a respektované osobnosti, jež by s českými diváky, posluchači a čtenáři mluvily o ochraně klimatu způsobem, který jim je blízký a jemuž by rozuměli. Více než 70 % veřejnosti vyjádřilo přání, aby se do ochrany klimatu více zapojilo ministerstvo životního prostředí, vláda, firmy, domácnosti a čeští vědci a vědkyně, podle více než 60 % respondentů by to také měla být například česká média nebo politici a političky. Jen 7 % respondentů správně vědělo, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. Tato zjištění jednoznačně ukazují, že lidé tyto znalosti nemají a komunikace s českou veřejností v oblasti ochrany klimatu má opravdu velký význam.

Co konkrétně bylo cílem konference Cirkulář Chytré recyklace 2021 a splnila vaše očekávání?
Cílem konference pořádané pod hlavičkou edukačního projektu Chytrá recyklace bylo vyvolat diskuzi mezi firmami, institucemi i jednotlivci napříč odpadovým a recyklačním průmyslem. Chceme našimi aktivitami přispět do komplexní multioborové vzdělávací a diskuzní skládačky a propojovat užitečnou spolupráci veřejného sektoru, podnikatelských subjektů, nevládních a neziskových organizací i akademické sféry ve funkční celek, který bude ve výsledku pomáhat chránit životní prostředí s cílem šetřit primární surovinové zdroje a energii. Budoucí kondice planety totiž leží v našich rukách. Naším záměrem bylo přinést takovou platformu ke komunikaci recyklační a odpadové problematiky, která by byla pro obecenstvo nejen obsahově nabitá, ale také dynamicky a vizuálně zajímavá. A to se nám, myslím, podařilo.

Na konferenci se mluvilo i o recyklaci, recyklačních kapacitách a efektivním využívání druhotných surovin. Jak je na tom Česko s využíváním produktů z recyklátů?
Vaší otázkou nejspíš směřujete k obsahu panelové diskuze, ve které zaznělo, že ČR je z osmdesáti procent závislá na dovozu druhotné suroviny pro průmysl ze zahraničí. Občané Česka poměrně dobře třídí odpad, ten se ale musí vyvážet na další zpracování do jiných zemí, protože v České republice chybějí zpracovatelské kapacity. Investoři, kteří by v této oblasti rádi podnikali, bohužel nemají jistotu nejen finanční návratnosti, ale ani legislativní stability. I touto konferencí jsme chtěli přispět k tomu, abychom na toto téma znovu upozornili. Cílíme na to stát se zemí, která bude materiálově a surovinově nezávislá. Abychom byli schopní si zde sami recyklovat náš odpad a ten pak využít pro další výrobu. Zkrátka minimalizovat dovoz surovin ze zahraničí. Pokud se tím nebudeme zabývat a nebudeme stimulovat poptávku po recyklované surovině, budeme mít s recyklací velkou potíž. Navíc s velkými náklady na dopravu, což pak zaplatí konečný spotřebitel.

V rozhovorech často říkáte, že model vyrobit – použít – zahodit již nelze v reálném světě považovat za akceptovatelný. Jak tedy skloubit ekonomické zájmy s ohleduplností vůči životnímu prostředí?
Jak jsem již řekl, musí přijít změna, kterou je zásadní změna myšlení nás všech. Musíme dokázat vyladit ekologickou a ekonomickou stránku věci, tak aby šly vzájemně ruku v ruce, to je pro nás do budoucna úkolem číslo jedna. Pokud se nám podaří aktivně předřazovat ekologické parametry před čistě ekonomické, máme šanci zajistit lepší budoucnost pro naše děti a jejich potomky. V oblasti podnikání je klíčem k tomu všemu dlouhodobě udržitelné podnikání. Příroda není součástí ekonomiky, je to přesně naopak – ekonomika je závislá na ekosystému planety. Cestou ekonomického fungování bez důrazu na ekologii proto donekonečna jít nemůžeme. Stále více se ukazuje, že k tomu, abyste zůstali konkurenceschopní na globálním trhu a mohli do budoucna udržet a rozvíjet svůj byznys, musíte začít přijímat obchodní strategie, které jsou v souladu s principy ochrany přírody a klimatu, dnes s aktuálně hojně diskutovaným oběhovým hospodářstvím.

Paní Holá zmínila, že dorůstá generace, pro kterou je důležité, jak se chováme k planetě i společnosti. Máte stejný názor a dokážete tento trend již nyní dobře vidět například v množství vytříděného elektroodpadu, jehož sběrem se společnost REMA primárně zabývá?
Je všeobecně dostupnou informací, že jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení nejrychleji rostoucím odpadem na světě. Současné a naléhavé problémy životního prostředí se však ani v této odpadové oblasti nedají vyřešit ze dne na den. Důležité však je si osvojit takový životní styl, který bude jednoduše udržitelný. Zdá se, že jsme naším dosavadním způsobem života dosáhli, a dokonce i překročili, nosnou kapacitu Země. A to se musí změnit. Je to pro nás výzva a zároveň i příležitost.

Řešením pro nás všechny je v první řadě snížit množství odpadu, který produkujeme, a pokud už nějaký vznikne, musíme se s ním naučit pracovat jako se zdrojem. Cirkulář Chytré recyklace byl proto v tomto ohledu určitým směrníkem ve snaze ukázat široké veřejnosti, že my všichni jsme nedílnou součástí našeho prostředí a že naše budoucnost, a také budoucnost dalších generací, závisí na způsobu, do jaké míry se v nás probudí pocit odpovědnosti s tím konečně začít něco dělat.

Záznam celé konference včetně infostánků jednotlivých přednášejících je ještě stále možné zhlédnout na www.remaonline.cz.

Zdroj: Rozhovor vyšel v listopadovém čísle roku 2021 časopisu Channel World.

Nahoru