David Vandrovec: Děkujeme starostům za podporu tradičních systémů sběru

Musíme občana nutit zkoumat, kterou značku elektra do kterého sběrného dvora může nosit? Je z pohledu životního prostředí taktické nutit občana, aby měnil své ekologické návyky? Má kolektivní systém vůbec právo mluvit obcím do jejich zavedeného a funkčního obecního systém sběru?

David Vandrovec, generální ředitel společností REMA.

Aktuální situace kolem zastavení svozu elektrozařízení značky Samsung kolektivním systémem ASEKOL podle generálního ředitele konkurenčního kolektivního systému REMA Davida Vandrovce mimo jiné ukazuje, že ne všechny kolektivní systémy v České republice si plně uvědomují svoji roli v ochraně životního prostředí. Na druhou stranu jim chybí jasná vize a strategie Ministerstva životního prostředí i celkově koordinovaná aktivita státu.

Společnost ASEKOL na konci července oznámila, že přestává od 1. 8. 2020 ze sběrných dvorů svážet elektrozařízení značky Samsung. Byl to pro REMA překvapivý krok?

To, jaké starosti ASEKOL svým krokem nejen občanům, ale i obecním a městským samosprávám připravil, je z pohledu ochrany životního prostředí, resp. financování sběru elektroodpadu pro nás nepředstavitelné. Snaha rozlišovat elektroodpad dle značek nebo data prodeje není realistická a žádný z kolektivních systémů v Evropské unii to tímto způsobem nedělá. Pokud se ASEKOL rozhodl pro změnu svého 15 let funkčního systému sběru, je to jeho právo, ale také odpovědnost. Bohužel tento nesystémový a z našeho pohledu také neetický prvek může mít dopad na funkčnost celého systému zpětného odběru v ČR a hlavně, pokud se k této situaci nepostavíme správným způsobem, mohla by mít negativní dopad na obce a jejich občany. Za kolektivní systém REMA mohu potvrdit, že v tom obce ani jejich občany nenecháme a veškeré „nechtěné“ vysloužilé elektrozařízení na žádost obcí za standardních podmínek svezeme a zajistíme její ekologickou recyklaci.

Hrozí tedy reálné riziko, že některý ze sběrných dvorů skutečně přestane elektrospotřebiče značky Samsung odebírat?

Sběrné dvory jsou součástí obecních systémů nakládání s odpady. Obce jsou svrchované subjekty a žádný kolektivní systém nemá oprávnění jim do jejich rozhodování mluvit. V případě, že se některý ze sběrných dvorů obcí či měst rozhodne skutečně přistoupit k tomu, že nebude chtít po 1. srpnu odebírat určité značky elektrozařízení, jde o jeho právoplatné rozhodnutí, ale také jeho vlastní odpovědnost, na něž REMA ani kdokoli jiný nemůže mít vliv. Pokud bychom však přijali tento nekompromisní a bezprecedentní diktát společnosti ASEKOL a přistoupili ke změně nastavení doposud funkčního systému sběru v obcích, vystavíme se riziku, že občan bude nejen zmatený a nebude vědět kam má jakou značku odnést, ale začne odkládat vysloužilé spotřebiče u nejbližších kontejnerů nebo jinde, kde ho napadne. Nechceme mít elektro v lese. Jsme přesvědčeni, že to nechce nikdo z nás.

Jakou roli by v této situaci mělo sehrát Ministerstvo životního prostředí?

Rolí ministerstva je každopádně nastavení jasné vize a strategie ochrany životního prostředí a minimalizace dopadů činností člověka na klima planety. V oblasti odpadového hospodářství, kam spadá i problematika rozšířené odpovědnosti výrobce, je prozatím vize nejasná a strategie již mnoho let překonaná. Ministerstvo by se tak mělo orientovat na definici jak zmiňované vize (k tomu má mnoho podkladů jak mezinárodních organizací, tak samotné Evropské unie), tak také implementační strategie založené na skutečných partnerstvích a zejména skutečné recyklaci. Takto nastavený systém má následně šanci kultivovat národní prostředí a zajistit potřebné výsledky a cíle požadované například Evropskou unií.

REMA de facto ihned poté, co situace kolem značky Samsung vyvstala, obcím nabídla pomoc. Vzhledem k tomu, že smluvní vztah s touto korejskou společností má již od začátku roku 2020, proč neuzavírala smlouvy s obcemi dříve?

REMA nemůže obce nutit ke spolupráci. Obecní systém nakládání s odpady, včetně například sběrných dvorů, je vybudován obcí a obec je plně odpovědná za jeho efektivitu a funkčnost. Kolektivní systém jim může pouze spolupráci nabízet. Je pak pouze na obci, zda jeho nabídku využije. Realita kolem přechodu společnosti Samsung je taková, že již v prosinci loňského roku (2019) REMA prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR obce informovala, že podobná situace může nastat, že je připravena zapojit se do jejich obecních systémů a že případné komplikace s tím spojené umí vyřešit. V dubnu letošního roku dokonce obeslala i všechna města a obce s přímou nabídkou takovéto spolupráce. Tato nabídka stále trvá, REMA je stále připravena zajistit obcím zpětný odběr tak, aby zařízení byla ze sběrných dvorů kontinuálně svážena a aby byl jejich sběr obvyklým způsobem financován.

Proč nechtěly obce, resp. jejich sběrné dvory doposud s REMA spolupracovat?

K zodpovězení tohoto dotazu se musíme podívat několik let do historie. Obce z poplatků svých občanů vybudovaly, a to již před vznikem kolektivních systémů jako je ASEKOL nebo REMA, své obecní systémy nakládání s odpady – nebezpečnými, stavebními, velkoobjemovými, elektroodpady apod. Jedním z těchto prvků je obecní sběrný dvůr, kam je občan již desítky let zvyklý nosit, co nepotřebuje a nevejde se mu do popelnice. Tento obecní systém nepatří žádnému kolektivnímu systému. Je to systém obce.

Po vzniku kolektivních systémů v roce 2005 se vybrané systémy, které byly ministerstvem životního prostředí určeny jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení (mezi nimi ASEKOL – vybrán pro televizory a monitory a ELEKTROWIN – vybrán pro lednice a další velká zařízení) logicky napojily přímo na sběrné systémy obcí. REMA o toto napojení od roku 2005 také usilovala, ale byla mnohými obcemi opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se společnostmi ASEKOL a ELEKTROWIN a dalšího partnera nepotřebují a nechtějí. REMA tak byla nucena vybudovat svou sběrnou síť mimo již stávající obecní systém. Její sběrná síť patří dnes mezi největší v ČR a disponuje více než 20 tisíci místy.

Ukazuje se však, že v okamžiku, kdy jeden z těchto výhradních smluvních kolektivních systémů „hodí do spolupráce se sběrnými dvory vidle“, jako to teď udělal ASEKOL, obce se mohou ocitnout v nesnázích.

Dlouhodobě se k aktivitám konkurenčních kolektivních systémů nevyjadřujeme, nicméně jsme vždy proti jakémukoli neférovému a neetickému chování. K uvedené situaci za REMA opakovaně sděluji, že obce na holičkách nenecháme. Už od okamžiku zveřejnění úmyslu systému ASEKOL jsme se starosty v intenzivním kontaktu a kooperujeme tak, aby jakákoli značka elektrozařízení byla i nadále z obecních sběrných míst, kam jsou občané zvyklí již desetiletí nosit, kontinuálně svážena a její sběr byl obvyklým způsobem financován. Starostům měst a obcí proto děkujeme, že jim situace není lhostejná a že jim záleží na tom, aby obecní systémy sběru zůstaly touto jednostrannou a bezprecedentní aktivitou ASEKOL nedotčeny. I nám záleží na stavu životního prostředí, ve kterém žijeme.

Dokonce i podle Ministerstva životního prostředí se firemní spor, kdy je jablkem sváru značka Samsung, přenáší na obce a lidi, kteří se chtějí zařízení ekologicky zbavit. Na čí straně je vina?

Musíme se důrazně ohradit proti svalování viny za tuto situaci na společnost Samsung nebo kolektivní systém REMA. Ten, kdo porušil zavedený systém, je ASEKOL. Celá situace absolutně nesouvisí s tím, že jakýkoli výrobce přešel v rámci recyklace od ASEKOL k REMA. Klíč je, jako obvykle, zcela jinde a souvisí se schopností financovat činnost kolektivního systému na straně ASEKOL. REMA navíc od samého počátku jasně deklaruje, že je připravena napojit se na stávající a funkční systém obce tak, aby občan po oznámení ASEKOL nezaznamenal jakoukoliv změnu. Aby nemusel přemýšlet, jakou značku elektrospotřebiče a kam má donést. REMA v tuto chvíli zajišťuje svoz všeho, co ASEKOL odmítne převzít.

Je sběrná síť REMA v takové kondici, aby situaci zvládla?

REMA nebyla historicky více méně vpouštěna do obecních systémů sběru odpadů, a byla nucena vybudovat si svoji vlastní sběrnou síť mimo již stávající obecní systémy. Celé to kouzlo služeb poskytovaných REMA je v jednoduchosti. V logické, efektivní a dlouhodobě budované a zejména udržitelné unikátní sběrné síti čítající přes 20 tisíc sběrných míst, což jde mimochodem daleko za zákonné požadavky zákona o odpadech. Za zmínku stojí také fakt, že povinnost ohledně počtu sběrných míst, která musí každý z kolektivních systémů pokrýt, je 703 obcí. Na otázku tedy nelze odpovědět jinak než kladně. Ano, REMA je plně připravena dostát svým veřejným prohlášením.

Jak se k celé záležitosti staví značka Samsung?

Společně se společností Samsung odmítáme pokračování dezinformační kampaně, do které byl nedávno vtažen i Svaz měst a obcí. Jeho členové nabyli mylného dojmu, že elektrozařízení vybrané značky nebude možné od 1. 8. 2020 odevzdávat ve sběrných dvorech. Situace je zcela jednoduchá. Společnost Samsung od 1. 1. 2020 změnila partnera v oblasti zpětného odběru elektrozařízení. Spotřebitelé i koncoví uživatele mají bez ohledu na tuto změnu i nadále celou řadu možností, kam odevzdat vysloužilé elektrospotřebiče, včetně bezplatného odvozu, pokud si to telefonicky objednají na lince Chytré recyklace 800 976 679.

Ten, kdo se s novou situací musí popasovat, jsou primárně kolektivní systémy. Je mi potěšením sdělit, že REMA je nejen připravena, ale na mnohých místech již funguje k plné spokojenosti našich partnerů.

Děkuji za rozhovor.

Pavlína Sporková

 

Rozhovor vyšel i ve zkrácené verzi na zpravodajském serveru Aktuálně.cz.

Nahoru