Na pravou míru: reakce na článek MF Dnes

Zveřejňujeme reakci na článek autorky Jitky Vlkové, který vyšel v médiu MLADÁ FRONTA DNES dne 4. 4. 2019 pod názvem „Kdo se pere o odpad v popelnicích“, zabývajícím se tématem organizace sběru tříděného odpadu v ČR. Obdobný článek stejné autorky dnes také vyšel na webovém portále iDNES.cz pod názvem „Souboj o odpadky. Ministerstvo řeší, jestli zachovat monopol v třídění.“

REMA AOS, jako jeden ze současných žadatelů o autorizaci obalové společnosti, se důrazně ohrazuje proti nevyváženému, neobjektivnímu a jednostranně pojatému článku zde…

Hned v úvodu považujeme za nutné zdůraznit, že v článku nevyšly všechny relevantní, vzhledem k situaci velice důležité postoje a vyjádření všech zúčastněných subjektů. Zejména z důvodu novinářské etiky a objektivity a také proto, že se jedná o názory opačné, není možné je zamlčovat. Upozorňujeme rovněž i na to, že ekonomická redakce MF Dnes měla od společností REMA k tomuto tématu obsáhlé informace, které REMA poskytla redakci na žádost paní redaktorky Patočkové už na začátku února letošního roku. Nic z argumentace k dané problematice v článku autorka Vlková nezohlednila.

Dalším, co nezohlednila, je existence analýzy Vysoké školy ekonomické v Praze, národohospodářské fakulty, která vyšla v roce 2016 pod názvem Hospodářsko-politické konsekvence uplatňování administrativního monopolu při nakládání s obalovými odpady v České republice. Z výsledků této analýzy mimo jiné jasně vyplývá, že „Dlouhodobá existence administrativního monopolu je ekonomicky neospravedlnitelná a pro trh škodlivá, neboť je kromě ekonomické neefektivity spojena s mnoha negativními jevy, které ekonomická teorie označuje jako zajetí regulátora, problém pána a správce, morální hazard, informační asymetrie a problém zájmových skupin.“ Přičemž znalost těchto argumentů je důležitá pro správné pochopení celé problematiky.

Tvrzení, která autorka v článku uvedla, zakládá pouze na tři roky staré studii Centra ekonomických a tržních analýz, která naopak monopol v této záležitosti nezatracuje a doporučuje ho pouze správně regulovat. V článku tak autorka píše, že „Podle státu tříděný sběr nyní funguje dobře.“ Dokonce v článku uvádí, že „Navíc vůbec není jisté, že by na změně vydělal i někdo jiný než výrobci a dodavatelé baleného zboží“ a dále, že by „zavedení konkurence systém prodražilo kvůli administrativě a koordinaci“. Tato tvrzení jsou podle našeho názoru minimálně velmi sporná, a to i s ohledem na pochybnosti ohledně hospodaření stávající monopolní společnosti organizující sběr tříděného odpadu v ČR. Nehledě na to, že soutěž na jakémkoli trhu přináší výhody všem subjektům na tomto trhu zainteresovaným.

Další zamlčenou informací (v rámci obcí a firem jednoduše ověřitelnou), která v článku nezazněla, je ta, že na národním trhu existuje významná poptávka po alternativním systému, a to jak na straně povinných osob (tedy společností uvádějící obaly na trh nebo do oběhu), tak na straně obcí, které trápí mnohé problémy nastavené současným držitelem autorizace, který díky svému výsadnímu postavení není nucen se neustále rozvíjet.

Další tvrzení, které autorka v článku uvedla, že „Teoreticky ale nic nebrání obcím uzavřít smlouvu s odloženou účinností, která by začala platit až po získání autorizace“ není dle našeho názoru a vzhledem k našemu vyjádření zaslanému redakci v únoru letošního roku, vůbec namístě. Legislativní komplikace jsou spojeny s tím, že žadatel o autorizaci není do jejího udělení oprávněn danou službu provozovat a současně není schopen definovat finální podmínky poskytované služby, neboť ty významným způsobem ovlivňují podmínky autorizace, které stanovuje ministerstvo. Podle představy současného monopolisty a ministerstva tak noví žadatelé mají uskutečnit dvě akce, které jsou ovšem vzájemně závislé jedna na druhé a vzájemně se podmiňují … Ocitají se tak v reálné situaci v duchu Hlavy 22. Současně celý tento požadavek rámuje otázka, zda je dle definice zákona tato podmínka pro udělení autorizace potřebná. V zákoně o obalech nic takového není.

S ohledem na autorčiny polopravdivé informace a naopak informace, které v článku vůbec nezazněly, tak její článek nepřímo poškozuje obchodní činnosti nejen REMA AOS, ale i všech ostatních aktuálních žadatelů o autorizaci. Autorka mohla udělat chybu v rámci své rešeršní činnosti při přípravě článku, ale nemůžeme se vyhnout myšlence, že článek vyšel s jediným cílem – podpořit konzervaci stávajícího monopolu.

Na redakci jsme se obrátili se žádostí o návrh řešení ve smyslu napravení této situace. Současně nabízíme setkání k dodání všech potřebných detailních informací objasňujících nastíněné téma v celkovém kontextu, které jak předpokládáme, budou patřičně ověřeny.

Ing. David Vandrovec
CEO společností REMA

Nahoru