Sněmovna dnes přes kritiku podpořila nový odpadový zákon

Sněmovna dnes přes výhrady opozice podpořila v prvním čtení novelu, která má konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu (z 500 na 1850,-). Sněmovna podpořila i přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Týkají se elektrozařízení, baterií nebo pneumatik. Sněmovnu čeká boj o zálohování plastových obalů lahví. Novelou se budou nyní zabývat výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Dostaly na to 80 dní, tedy o 20 víc, než je běžné.

„Z průběhu prvního čtení nové odpadové legislativy jak ve středu večer, tak dnes v pátek je zřejmé, že předložené návrhy obsahují nemalé množství problémů a rozporů, které brání jejich primárnímu cíli – přinést do ČR moderní, jednoduchou a srozumitelnou legislativu, která napomůže s naplňováním evropských cílů,“ uvedl za společnosti REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů, jejich generální ředitel David Vandrovec.

Vandrovec uvedl, že předložené návrhy bohužel šanci na naplnění evropských cílů nejen výrazně komplikují, ale v některých oblastech přímo znemožňují.  „Důležitou oblastí je také otázka, zda je skutečně nutné vytahovat z kapes občanů, obcí i výrobců vybraných výrobků finanční prostředky v tak vysoké výši, jak o tom nové návrhy hovoří. Spíše, než na podporu malé množiny vyvolených by se nové zákony měly orientovat na zájmy občanů ČR a pozitivní dopady ochrany životního prostředí,“ zdůraznil.

Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. Motivačním nástrojem k třídění má být pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů, nižší poplatek za skládkování. Pokud budou schopny vytřídit postupně až 75 procent svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky – do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029. Otázkou však zůstává, zda jsou toho obce schopny dosáhnout. Požadavek již pro rok 2025 je, aby obce separovaly 70 %, v roce 2028 75 % komunálních odpadů. Další otázkou je dlouhodobá udržitelnost v čase.

Motivační nástroje pro podporu recyklace v nové odpadové legislativě chybí. „Nástroje a motivační prvky pro podporu recyklace a použití recyklátu jako druhotné suroviny v legislativě bohužel chybí. Nové zákony sice nepochybně zajistí odklon odpadů ze skládek, což je jedním z nově definovaných cílů, nicméně v nich neexistuje jediný nástroj, který by tyto odpady přiklonil k recyklaci a zajistil jak její faktické provedení, tak následné uplatnění recyklovaného materiálu – druhotné suroviny, na trhu,“ konstatuje Vandrovec s tím, že logicky pak ekonomicky nejpřijatelnější cestou, a to nejen pro obce, bude odpady energeticky využít. „A to ve shodě se snižováním emisí skleníkových plynů a s cíli, aby Evropa byla do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním světadílem, rozhodně není,“ namítá.

K novinkám zákona mimo jiné patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž. Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.

Stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny je k pročtení zde…

Zdroj: REMA, ČTK

Nahoru