Ve světle ekodesignu

Ekodesign slaví v tomto roce kulaté narozeniny. Právě před 30 lety, v roce 1992, se na veletrhu v Hannoveru představila otočná kancelářská židle z dílny firmy Wilkhahn Ltd. Její tým stvořil židli podle zásad ekodesignu a výrobek slavil úspěch nejen u ekologů, ale především u spotřebitelů. Ekodesign se od té doby usídlil v hlavách designérů, spotřebitelů i legislativních tvůrců EU.

Tyto počátky ekodesignu, jak ho známe dnes, odkazují na zásadní vlastnost, bez které se dobrý ekodesign neobejde – měl by podporovat dobré a praktické využití výrobku, a to ve všech jeho životních cyklech. Zmíněná židle totiž – kromě sníženého obsahu škodlivých látek – excelovala i podílem recyklovatelných částí, snadnou opravitelností a cenou.

V tomto textu se ale místo otočných židlí zaměříme na jinou, neméně praktickou součást našich životů – světelné zdroje. Ekodesign světelných zdrojů totiž prošel v loňském roce zásadní aktualizací. Nové nařízení evropské legislativy přineslo několik důležitých novinek, které kladou specifické nároky na jejich účinnost, funkčnost a další vlastnosti. Než si tyto novinky připomeneme, podívejme se na světelné zdroje jako takové.

Od Edisona k EU

Prvním ekodesignérem byl v určitém slova smyslu samotný „vynálezce“ žárovky Thomas Alva Edison. Přestože zdaleka nebyl první, kdo se snažil přeměnit elektrický proud na světelnou energii (údajně se před ním o totéž snažilo více než 20 dalších vynálezců žárovek), jeho návrh uspěl díky kombinaci tří faktorů. Edison použil účinnější žhavicí materiál, implementoval nové technologie, které dokázaly vytvořit dokonalejší vakuum, a využil vyššího odporu, díky němuž se stal rozvod energie z centralizovaného zdroje ekonomičtější. Jeho pojetí žárovky vynikalo oproti tehdejším konkurentům energetickou efektivitou.

O ekodesignu zde samozřejmě mluvíme trochu s nadsázkou. Samotná klasická žárovka se sice dočkala v průběhu 20. století několika vylepšení, ale s její účinností to příliš slavné nebylo. Velká část energie se nepřeměnila v kýžené světlo, ale spíše v teplo. Právě nízká účinnost (v řádu několika procent), nízký měrný výkon a krátká životnost nakonec způsobily konec dlouhé éry klasických žárovek. Přestože se s nimi můžeme pod označením „tepelné zdroje“ v různých formách stále ještě potkat v prodeji, jako zdroje světla se v EU nesmí oficiálně vyrábět ani prodávat od roku 2012.

V současné době roste po celém světě převaha LED svítidel – podle webu statista.com by do roku 2030 měla LED svítidla tvořit 87 % všech umělých světelných zdrojů. LEDky dominují i českým domácnostem, ke konci loňského roku patřil dle některých průzkumů LED žárovkám 50% podíl. Ostatně není divu. LED technologie spotřebovává ve srovnání s klasickou žárovkou až 7krát méně elektrické energie, což je dáno její markantně vyšší účinností (světelná účinnost klasické žárovky představuje asi 9–12 % účinnosti LED žárovky). LED žárovky mají i další výhody, třeba razantně vyšší životnost nebo odolnost vůči častému zapínání a vypínání.

Zdroj Pixabay

Zdroj Pixabay

Evropská legislativa a ekodesign světelných zdrojů

Obecný rámec pro požadavky na ekodesign (nejen) světelných zdrojů poprvé stanovila směrnice 2005/32/ES (EuP – Energy using Products). Ta byla o čtyři roky později nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES. V rámci provádění směrnice o ekodesignu připravuje Evropská komise ve spolupráci s členskými státy a dotčenými stranami přímo použitelné právní předpisy, tzv. nařízení.

Cílem těchto nařízení je vést výrobce k nastavení profesního standardu, zvýšení účinnosti výrobků a tím pádem k postupné minimalizaci energetické a ekologické zátěže, kterou produkty představují. Poslední evropské nařízení o ekodesignu (Nařízení komise 2019/2020) vešlo v platnost v září loňského roku a přineslo určité zjednodušení a zpřehlednění – několik předchozích dílčích nařízení sjednocuje do jednoho, a to pro všechny typy světelných zdrojů.

Hlavní změny nařízení ekodesignu

Nařízení komise 2019/2020 přináší zavedení pojmu „výrobek obsahující světelný zdroj“ či „předřadný přístroj“ (v angličtině containing product), což je nejčastěji svítidlo. Přichází také s několika zákazy – na evropský trh se od loňského září už nepodívají třeba kompaktní zářivky s integrovaným předřadníkem, často používané v domácnostech, a rok 2023 bude dle nařízení znamenat konec i pro halogenové žárovky nebo určité lineární zářivky.

Obecně je účelem nové legislativy definovat minimální účinnost světelných zdrojů a předřadníků, jejich funkční požadavky a implementovat prvky cirkulární ekonomiky. Nařízení například stanovuje, že světelné zdroje a samostatné předřadníky musí být vyměnitelné za použití běžných nástrojů, a to bez trvalého poškození výrobku obsahujícího světelný zdroj nebo předřadník. Taktéž se věnuje informacím o vlastnostech, které musí být u výrobku uvedené – např. právě zmíněná možnost či nemožnost výměny světelného zdroje nebo předřadníku. Přehledné informace o všech změnách lze nalézt na internetové stránce www.ekodesign-svetlo.cz.

 

Když dosvítí

Navzdory novým technologiím, které zvyšují účinnost i životnost světelných zdrojů, se pořád jedná o poměrně rychloobrátkové zboží. Jen za rok 2020 si Češi pořídili asi 4 miliony nových svítidel, celkový počet svítidel v českých domácnostech se tak zvedl asi na 59 milionů. Svůj podíl na tom bezpochyby měla i pandemie koronaviru. Lockdowny a home officy donutily Čechy a Češky více pobývat v interiéru. Nové lampy a další svítidla si tak lidé pořizovali i kvůli zařizování domácích pracoven a studoven.

S rostoucím počtem světelných zdrojů v našich domácnostech logicky stoupá i samotná spotřeba žárovek a zářivek. Moderní zdroje světla, které doslouží, je přitom nutné ekologicky zlikvidovat – rozhodně nepatří do běžného koše, ani do kontejneru na sklo. Je nutné je odevzdat do sběrných míst v režimu zpětného odběru.

Z 90 % recyklovatelné

Relativní novinkou (platnou od 1. ledna 2021) je, že se recyklace týká jak nových LED žárovek, tak starších „wolframek“ či „halogenek“. Z každé žárovky lze totiž recyklovat více než 90 % materiálů, ze kterých se skládá. Rtuť může být znovu využita v chemickém průmyslu, kovy jako hliník či mosaz mohou být znovu využity v závodech zabývajících se kovovýrobou nebo jako vsázka do hutních pecí. A sklo můžeme recyklovat téměř do nekonečna, lze jej navíc využít ve sklárnách. Odpad tedy můžeme recyklací snadno přeměnit opět na zdroje. Jen v roce 2020 jsme v rámci kolektivního systému REMA vysbírali přes 22,1 tisíce tun odpadních elektrozařízení, přičemž přibližně 5 % připadlo ve sběru světelným zdrojům. Naopak skončí-li úsporná žárovka na skládce místo v recyklačním závodě, snadno dojde k jejímu rozbití a rtuť z ní se může uvolnit do půdy a následně do podzemních vod.

Budoucnost žárovky

Jak to vypadá s budoucností světelných zdrojů a jejich ekodesignem? Technologičtí lídři si chtějí posvítit především na další výzkum v oblasti LED technologie, která, zdá se, bude pokračovat v nastavené tržní dominanci. V roce 2020 byla odhadovaná velikost globálního trhu s LED osvětlením přes 50 miliard amerických dolarů a předpokládá se další významný růst. Ekodesign, udržitelná strategie výrobců světelných zdrojů i svítidel a v neposlední řadě efektivní recyklace tak budou mít čím dál větší význam. Evropský systém zpětného odběru světelných zdrojů EucoLight za dobu své existence ekologicky zrecykloval 2 miliardy úsporných žárovek. Takové množství by v řadě za sebou obkroužilo naši planetu pětkrát. Evropané, Čechy nevyjímaje, si zjevně uvědomují, že „život po životě“ světelných zdrojů je důležitou součástí udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. My v REMA se budeme nadále snažit, aby se touto „osvícenou“ cestou vydalo čím dál více firem i jednotlivců.

Článek je součástí únorového čísla časopisu Odpadové fórum 2022.

Značky:

Nahoru