David Vandrovec: Odpad není k zahození

Od 1. ledna 2021 platí v České republice nová odpadová legislativa. Ta cílí zejména na zvýšení třídění a využití odpadů a odklon od skládkování. Součástí nové legislativy je i zákon o výrobcích s ukončenou životností, který řeší odpovědnost výrobce za jeho vysloužilé výrobky, mimo jiné i v oblasti elektroodpadu. Na změny, které nový zákon přinesl nejen výrobcům, ale i prodejcům elektra a IT produktů, se ptal předsedy představenstva Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) a generálního ředitele společností REMA Davida Vandrovce šéfredaktor časopisu Channel World Matěj Čuchna.

Pojďme začít trochu zeširoka. Proč je důležité třídit a recyklovat elektrický a elektronický odpad?

Odpadní elektrozařízení představují velmi zajímavý zdroj surovin a materiálů, které je možné efektivně a ve velkém rozsahu druhotně využívat, pro představu ve složité elektronice lze najít více než 60 prvků. Na druhou stranu ale obsahují i celou řadu chemických látek a sloučenin, které životní prostředí zatěžují. Recyklace surovin z elektroniky na konci životnosti je účinným řešením rostoucího problému vyprodukovaného elektronického odpadu. Primární surovina se vytěží relativně levně, ale proces její těžby s sebou nese obrovské negativní dopady na životní prostředí a planetu.

Jak vnímáte novou odpadovou legislativu?

Nový zákon prošel složitým procesem tvorby, vyjednávání a následného schvalování, kdy základní premisou byla implementace a transpozice evropských směrnic, platných v době zahájení přípravy. I z tohoto důvodu se do nově tvořené legislativy nepromítlo vše, co by bylo potřebné. Není však třeba na finální podobu nahlížet negativně, na druhou stranu je nutné si přiznat, že ne vše se povedlo. Dnes zde máme zákon, který je platný a je třeba ho respektovat. Současně již probíhají aktivity pro jeho případné následné vyčištění od zcela zbytečných regulací, které se do zákona dostaly v rámci národního schvalovacího procesu. Klíčové je jediné: abychom měli co nejrychleji k dispozici prováděcí vyhlášku, která umožní zmiňovaný zákon co nejdříve aplikovat do života. Aktuálně má vyhláška k účinné podobě bohužel ještě několik měsíců před sebou.

Jaké povinnosti mají v Česku výrobci IT v oblasti nakládání s elektroodpady?

Pokud vyrábíte, distribuujete nebo pro dáváte elektrická a elektronická zařízení, zákony Evropské unie a naše národní legislativa vyžadují, abyste přispěli k zajištění správného a ekologického nakládání a řádného zacházení s výrobky i poté, co skončí jejich životnost. Zároveň je každý výrobce povinen navrhovat a vyrábět zařízení tak, aby byla umožněna jejich oprava, rozebrání, vyjmutí baterie nebo akumulátoru a recyklace. Rovněž je jeho povinností uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu nebo v návodu k použití informace o způsobu zpětného odběru nebo sběru, opětovného použití, využití nebo odstranění. S povinnostmi souvisí mimo jiné i informovanost konečného spotřebitele, jak s elektrospotřebiči naložit poté, co doslouží. Povinnosti výrobce spojené s rozšířenou odpovědností výrobců jsou poměrně rozsáhlé a jsou definovány zákonem o výrobcích s ukončenou životností, který 1. ledna letošního roku vstoupil v platnost v nové samostatné podobě.

Jaké povinnosti přinesla nová odpadová legislativa prodejcům IT produktů?

Ve vztahu k výrobcům, dovozcům, distributorům a konečným prodejcům přináší nová legislativa několik novinek, které pouze rozšiřují doposud aplikované po vinnosti z původního zákona o odpadech. Jde zejména o upřesněnou informační povinnost vůči spotřebiteli a konečnému uživateli, vedení informačních kampaní a tvorbu jistiny (kauce) pro případ ne očekávaných situací. Významnější změny s sebou zákon přináší pro kolektivní systémy. Současně umožňuje kolektivní plnění např. i pro průmyslové a autobaterie a akumulátory včetně trakčních.

Zmínil jste kolektivní plnění. Jak funguje kolektivní systém REMA a jaké výhody přináší výrobcům nakládání s elektroodpadem ve spolupráci s vámi?

Vznik REMA Systému iniciovali největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR poté, co začala platit novela zákona o odpadech a povinnosti pro výrobce z ní vyplývající. Od roku 2005 tak výrobci zapojení do REMA mohou využívat systém, který zajišťuje a financuje zpětný odběr, zpracování a ekologicky šetrné odstranění elektrozařízení, a tím si plnit povinnosti stanovené zákonem. Kdyby měl každý z nich sbírat odpadní elektrozařízení a zvlášť budovat sběrnou síť, bylo by to pro něj neúnosně nákladné. Celý systém je financován prostřednictvím tzv. recyklačního příspěvku, který musejí výrobci připočíst k ceně jednotlivého výrobku. Jeho výši stanovuje kolektivní systém na základě reálných nákladů na zpětný odběr a následné ekologické zpracování elektroodpadu. Od platnosti nového zákona musejí být na účtenkách či fakturách u elektrozařízení náklady za sběr a recyklaci viditelně oddělené od konečné ceny výrobku. U přenosných baterií a akumulátorů je toto oddělené uvádění naopak striktně zakázáno.

V rozhovorech často kladete důraz na osvětu v oblasti nakládání s odpady vůči široké veřejnosti. Jaké konkrétní kroky podnikáte v této oblasti?

Odpad není k zahození, jak ostatně říká i náš nový, stejnojmenný vzdělávací pro gram pro žáky 4. až 6. ročníků základních škol. Osvěta v oblasti správného nakládá ní s odpadním elektrozařízením je velice důležitá. Má nezanedbatelný pozitivní efekt na zmírnění environmentálních dopadů a je součástí řešení mnoha globálních problémů životního prostředí. Proto je třeba se zaměřit na výchovu, a hlavně na základní změnu myšlení. Naše „zelené“ projekty pro školy, obce a firmy odpovědné chování v této oblasti podporují. Co se týče osvěty směrem k široké veřejnosti, začít musíme už od prvního stupně pyramidy, a tím je konečný spotřebitel a jeho chování. Na konci července loňského roku jsme proto pro podporu zpětného odběru zprovoznili ve spolupráci s AITAT bezplatnou telefonní linku Chytré recyklace jako přímý kontakt se spotřebiteli při řešení situace, jak naložit s vysloužilým elektrovýrobkem v rámci zpětného odběru. Následně jsme na to navázali vzdělávacím webem a komunikací na sociálních sítích.

Přinesl téměř roční provoz bezplatné linky nějaký zásadní poznatek?

Praxe jednoznačně ukázala, že informovanost konečných spotřebitelů o možnostech, jak vysloužilý spotřebič odevzdat, je vcelku uspokojivá. Občané v zásadě vědí, kam vysloužilé elektro spotřebiče odevzdat, jejich povinnosti jsou jim známé. Ovšem co se týče jejich spotřebitelských práv, tam už bylo třeba co vysvětlovat. Například zákonná možnost bezplatně odevzdat u obchodníka při nákupu nového spotřebiče ten starý není doposud všeobecně známá. Určitým bonusem pro nás bylo, že začaly zároveň službu linky využívat i firmy a městské a obecní samosprávy, jednoduše jako pří mé spojení pro pohodlné zajištění svozu a plnění povinností v rámci zpětného odběru. V každém případě se nám po tvrdilo, že chytrá řešení a inovace jsou v odpadovém hospodářství nezbytná, a to nejen se zřetelem na ochranu životního prostředí, ale i s ohledem na podporu spotřebitelského chování, resp. jeho zvyklostí a zákonitostí. Chytrá recyklace je proto kromě přímé linky na odborníky komplexním projektem zaměřeným na zvyšování povědomí veřejnosti o sběru, třídění a samotné recyklaci vybraných výrobků. Právě i z tohoto důvodu jsme relativně nedávno rozšířili obsah webových stránek Chytré recyklace, tak abychom konečným spotřebitelům oblast nakládání s odpadním elektrozařízením a bateriemi ještě více přiblížili, abychom jim poodkryli pozadí recyklačního pro středí, a tím i rozšířili základní vědomosti o možnostech zpětného odběru a využití druhotné suroviny a samotné recyklace výrobků v ČR.

V září spolu s AITAT a dalšími partnery pořádáte multioborovou konferenci zaměřenou na oblast cirkulárních příležitostí s názvem Cirkulář Chytré recyklace 2021. I tato akce spadá pod vaše osvětové aktivity?

Rozhodně, protože umožníme všem zájemcům o udržitelný způsob života nahlédnout pod pokličku nakládání s odpady, recyklačního průmyslu a oběhové ho hospodářství. Díky účasti zajímavých přednášejících napříč celým řetězcem nakládání s odpady a také díky on-line formátu pomůžeme účastníkům konference propojit se s odborníky z oboru, a získat tak přehled o aktuálním dění. Probírat se budou témata, která jsou ústředním bodem hospodářského oživení a přechodu na cirkulární ekonomiku. Program aktuálně ještě ladíme, ale chystáme minimálně desítku odborných přednášek za účasti zástupců státní i obecní sféry, firem, neziskových organizací a chybět nebudou ani jejich virtuální informační stánky. Součástí konference bude i panelová diskuze, které se zúčastní členové top managementu kolektivních systémů REMA i zástupců odpadového a recyklačního průmyslu. Více informací o konferenci se dozvíte včas na webových stránkách www.chytrarecyklace.cz.

Jaké trendy se aktuálně prosazují na poli členských států Evropské unie v rámci udržitelnosti?

Na českém, ale i evropském trhu se v oblasti odpadové problematiky odehrávají v posledních měsících velké změny, postupně opouštíme starou koncepci odpadového hospodářství a přecházíme z dosavadní lineární ekonomiky „vytěžit- -vyrobit-použít-vyhodit“ k šetrnějšímu využívání přírodních zdrojů s cílem snížit využívání zdrojů a plýtvání přírodním kapitálem. Nejen Evropa, ale i celý zbytek světa aktuálně čelí zásadním výzvám v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Právě EU klade na naši republiku v tomto směru nemalé požadavky: do roku 2050 by měla být Evropa uhlíkově neutrální, už do roku 2030 mají být veškeré plastové obaly plně recyklovatelné, zákaz, resp. omezení skládkování, je nastaven ke stejnému roku. Navíc Evropa už nebude nadále podporovat spalovny na neupravený směsný komunální odpad. I proto je třeba se zasadit, aby se odpady odkloněné ze skládek dařilo v dlouhodobém horizontu systémově přiklánět do recyklace a v jejích procesech je efektivně materiálově využít. Navíc do toho všeho vstoupila pandemie koronaviru jako urychlovač pro změny v oblasti životního prostředí, ze jména v přechodu k bezpapírové kanceláři a širšímu využívání videokonferencí jako náhrady za dopravu v souvislosti s cestováním na schůzky. Nicméně se zdá, že změny nejdou tak svižně, jak by si Evropa představovala a jak by si životní prostředí a planeta zasloužily, lépe řečeno, jak by potřebovaly.

Zdroj: Rozhovor vyšel v červnovém čísle časopisu Channel World.