EU chystá „ekodesign“ i pro mobily a tablety

EURACTIV.CZ: Snaha dosáhnout klimatické neutrality si vyžádá nejen ozelenění průmyslu, energetiky nebo dopravy, ale také produktů. Do konce roku má Evropská komise představit ekologické požadavky pro mobily a tablety. 

„Ekodesing“ není v evropské legislativě žádnou novinkou, požadavky na ekologické parametry produktů jsou v ní zakomponovány už léta. Letos v březnu však Evropská komise představila revizi směrnice o ekodesignu z roku 2009, která má usnadnit opravy a recyklace elektroniky a dalších výrobků. Postupně pak bude Evropská komise navrhovat konkrétní opatření ke jednotlivým skupinám produktů, na které se bude ekodesign vztahovat. Zatím je jasné, že nebude platit pro potraviny a krmivo.

Ecodesingu se naopak nevyhnou dennodenně používaná zařízení, jako jsou mobily a tablety. Nová pravidla pro ekodesign mají podle unijní exekutivy zajistit, že mobilní telefony a tablety budou energeticky účinné, odolné, snadno opravitelné a recyklovatelné. 

Nové nařízení by mělo v praxi znamenat například to, že baterie mobilů a tabletů by měly zvládnout více nabíjecích cyklů. Jejich baterie by také měly být šetrnější a odolnější. Odolnější by měla být i samotná zařízení tak, aby ustála například více pádů a jejich uživatelé je nemuseli tak často měnit za nová.

S tím souvisí i jejich snazší opravitelnost, na kterou chystané nařízení k ekodesignu také cílí. Legislativa by měla například prodloužit dobu, po kterou mají být dostupné náhradní díly. Delší dobu by měly být dostupné také aktuální softwary.

To by logicky mělo vést k tomu, že si lidé nebudou muset například kvůli nedostupnosti náhradních dílů či nových funkcí, které přináší aktualizace softwarů, pořizovat nový mobil nebo tablet.

Otázka statusu

Zda se očekávání unijní exekutivy stane realitou, lze zatím jen těžko odhadovat. Do chování spotřebitelů totiž výrazně promlouvají i jiné faktory, než je „lepší výdrž“. 

„Zejména pro mladší generace se smartphone stal určitou statusovou záležitostí,“ vysvětlil pro redakci předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš. 

„K tomuto trendu přispívá i marketing výrobců elektroniky a postupné uvolňování technologických novinek s každou další výrobkovou řadou smartphonů. Spotřebitelé s těmito preferencemi pak většinou stejně svůj smartphone v horizontu jednoho či dvou let vymění za novější typ,“ dodal. 

Podobně hovoří i Tomáš Pešek z kolektivních systémů REMA, které se zabývají sběrem vysloužilých zařízení. „Proti udržitelnosti drobné elektroniky v provozu působí technologický vývoj. Lidé v drtivé většině nekupují nový telefon, protože ten současný je nefunkční, ale proto, že mají pocit, že už je morálně zastaralý,“ uvedl pro EURACTIV.cz. 

Podle e-shopu Alza.cz se navíc ekologické parametry příliš nepromítají ani do úvah zákazníků o koupi. Pro zákazníky jsou podle mluvčí Alza.cz Daniely Chovancové důležitější jiné atributy jako značka, cena, velikost, výkon, kapacita nebo úložiště. 

„Výrobci mobilních telefonů ani tabletů zpravidla neudávají konkrétní ekologické údaje, jako jsou recyklovatelnost nebo procento recyklovaných výrobních materiálů, efektivitu využití výrobních zdrojů či odolnost a opravitelnost. Pokud se o to zákazník zajímá, nějaké údaje je možné dohledat, ale na rozhodování při nákupu zatím žádný vliv neregistrujeme. Na podobné téma nedostáváme ani dotazy od zákazníků,“ popsala redakci. 

„Nutno ale podotknout, že u mobilních telefonů roste poptávka po repasovaných kusech, která by určitý zájem o udržitelný model znamenat mohla,“ dodala. 

Spotřebitele zajímá výdrž baterie a rychlá oprava

Spotřebitelé by podle Kruliše ale měli nové ekologické standardy obecně uvítat. 

„Z hlediska spotřebitelů mají pravidla ekodesignu přínos, zejména pokud se jim povede zpřehlednit parametrické informace, které spotřebitelé používají při výběru zboží, nebo pokud zavedou jasné a technicky realizovatelné standardy, které dokáží garantovat určité vlastnosti důležité z hlediska každodenního využívání výrobků,“ uvedl. 

Podle něj je u těchto zařízení pro spotřebitele důležitá například zmiňovaná životnost baterie. „Zavedení jasného standardu pro výdrž baterie by bylo přínosem. Důležitou informací pro spotřebitele by například mohlo být, jakou garantovanou kapacitu bude baterie mít po jednom, dvou a pěti letech standardního způsobu užívání,“ popsal. 

Kruliš vyzdvihuje i to, že se má regulace zaměřit na opravitelnost. I ta je z pohledu spotřebitelů klíčová, mnohdy jim ale vadí 30denní lhůta u záručních oprav. Co se týče oprav zařízení, která již nejsou v záruční době, podle Kruliše možnost „rychlé opravy defektu například výměnou tlačítka či displeje většina spotřebitelů uvítá“.

Co až telefon doslouží?

Ze spotřebitelského hlediska ale podle Kruliše nedává smysl požadovat od zařízení životnost nad horizont jedné dekády. „Protože vývoj elektroniky již několik desetiletí postupuje podle Moorova zákona a technologický vývoj a nutnost využívat moderní aplikace nakonec dožene k výměně mobilního telefonu většinu spotřebitelů,“ vysvětlil. 

Chystané nařízení nicméně necílí jen na určité prodloužení životnosti, ale také na lepší recyklaci těchto zařízení. Ty totiž obsahují vzácné kovy, které lze recyklací získat zpět a znovu využít. Podle Kruliše o tom uživatelé telefonů mají povědomí, a ačkoliv si Češi v recyklaci vedou dobře, co do mobilů mají stále co zlepšovat. 

„Limitem pro odevzdání k recyklaci či k druhotnému použití mohou být obavy ze zneužití dat z odloženého smartphonu či tabletu. Běžný spotřebitel často nemá znalosti o tom, jak opravdu bezpečně a zcela nezvratně vyčistit odložený telefon od všech dat. Na hodně starých mobilů se tak práší někde v šuplíku,“ vysvětlil Kruliš. 

Podle manažera a podnikatele v oblasti odpadového hospodářství Davida Beneše hraje v případě recyklace mobilních telefonů roli také „efekt cennosti“. 

„Telefon totiž není jen zařízení, je to náš kamarád, blízký partner, který s námi prožívá citlivé životní části, které fotíme, sdílíme, nahráváme. Navíc jsme si ho pořídili za poměrně velké peníze a společnost nás nutí k tomu ho obměňovat, protože potřebujeme být in. Starší zařízení odkládáme do šuplíku, rádi se k nim vracíme, nechceme se jich zbavovat,“ vysvětlil pro redakci v podcastu Evropa zblízka.  

„Přimět někoho, aby odevzdal mobilní telefon je velmi složité. Musí to být proti nějaké velmi silné motivaci, ať už finanční nebo morální,“ dodal. 

Odevzdáním to ovšem nekončí. Podle Peška musí být v první řadě možné zařízení účinně zrecyklovat.

„Z pohledu recyklace je nezbytné, aby výrobky neobsahovaly nerozebíratelné spoje, kompozitní materiály, nebezpečné látky a nerecyklovatelné materiály,“ popsal redakci. 

Pro lepší recyklaci by bylo podle Peška také přínosné, aby legislativa požadovala v opodstatněných případech povinný podíl recyklovaných materiálů ve výrobku. 

„Zvýší to poptávku po recyklovaných materiálech a umožní recyklaci,“ dodal. 

Vyšší míře recyklace by podle Kruliše také prospělo zvýšení uživatelských znalostí spotřebitelů tak, aby například věděli, jak na zmiňované vymazání dat a nebáli se tedy zařízení odevzdat. 

Článek vyšel na serveru Euractiv.cz.

Foto: Istockphoto.com