Mezinárodní den baterií aneb Co dělat s baterkou, když se vybije

V domácnosti nás běžně obklopuje až padesát baterií, které napájí naše elektronické pomocníky. Ať už jde o dětské hračky, nástěnné hodiny či dálkové ovladače, baterie jsou nedílnou součástí našich životů. Usnadňují nám život, a proto není divu, že i ony mají svůj mezinárodní den. Ten tradičně připadá na 18. února. Víte ale, co udělat s baterií, která dosloužila?

Každá se jednoho dne vyčerpá

Baterie jsou zařízení, která díky přeměně chemické energie vytváří elektrický proud. Obvykle se skládají z jednoho nebo více článků. Akumulátory se na rozdíl od nich dají znovu nabít. Nejčastěji se setkáváme s lithium-iontovými a lithium-polymerovými akumulátory, které se běžně používají ve spotřební elektronice. „Dříve či později dojde k opotřebení a vyčerpání každé baterie, tedy i znovunabíjecího akumulátoru. Tento typ baterií zpravidla vydrží tři sta až pět set nabíjecích cyklů.  Poté se začíná snižovat kapacita akumulátoru a je čas ji vyměnit,“ upozorňuje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který je předním českým prodejcem baterií.

Hledejte symbol přeškrtnuté popelnice

Baterie a akumulátory jsou řazeny mezi nebezpečný odpad, který se nesmí skládkovat. Každá baterie by správně měla být označená piktogramem „přeškrtnuté popelnice“, který značí, že baterie nepatří do směsného odpadu, ale je nutné je odevzdat na určených místech. Pokud je vyhodíte do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí, mimo to se baterie dle odhadů rozkládají 200 až 500 let. Baterie obsahují toxické látky, zejména těžké kovy jako rtuť, kadmium a olovo, které při úniku do okolí ohrožují životní prostředí a jsou toxické i pro člověka – například kadmium je klasifikováno jako karcinogen. Ohrožení pro zdraví člověka za určitých okolností představují také v bateriích obsažené jedovaté lithium, alkálie či hydroxid draselný nebo sodný. Z těchto důvodů není dobré vysloužilé baterky dlouho skladovat doma. Správnou volbou je proto třídění a recyklace – tím je zajištěno, že rizikové látky z baterií přírodu ani živé bytosti neohrozí. Navíc díky recyklaci lze získat cenné suroviny.

„Baterie, které REMA sesbírá, putují obvykle na speciální linky, kde jsou několikrát drceny. Dochází též k oddělení magnetických a nemagnetických složek. Ze 720 kilogramů použitých baterií pak přístroje umějí získat okolo 366 kilogramů železa a 260 kilogramů dalších kovů, jako je zinek, olovo či měď. Tyto suroviny lze následně použít pro výrobu nových produktů,“ vysvětluje David Vandrovec generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů, s tím, že důležitá je zejména recyklace materiálů, které mají omezenou dostupnost. „Jde právě o kobalt, lithium nebo přírodní grafit,“ doplňuje.

Nebojte se je poslat do světa

Pokud nemáte se své blízkosti žádné z odběrných míst, není třeba ztrácet naději. Využít lze inovativní projekty, například službu re:Balík (www.rebalik.cz). Služba re:Balík umožňuje zaslat baterie i s jakýmkoliv dalším vysloužilým elektrozařízením poštovním balíkem. Služba je opět bezplatná, funguje na celém území ČR ze všech poboček České pošty.

Foto: Unsplash