Na pravou míru: Česká televize se připojila k těm, co z běžných občanů dělají hlupáky

Společnost REMA Systém, a.s. považuje za nutné reagovat na informace odvysílané v reportáži Andrey Čandové z dílny České televize během regionální zpravodajské relace ve středu 20. května 2020. Redaktorka v reportáži pod názvem Sběrná místa elektroodpadu „zvedla“ téma, které se v posledních týdnech v různých verzích, ale sdělující ta samá údajná „zásadní“ provinění REMY, objevilo i v některých jiných médiích. ČT ale de facto pouze recyklovala a obehrála rádoby důležitý PR koncept šířený v mediálním éteru velmi prazvláštní metodou. Tím tématem je webová služba pro koncového spotřebitele Registr míst zpětného odběru elektrozařízení. Humbuk vyvolávající pseudoproblémy okolo seznamu veřejných míst sběru vysloužilého elektra vznikl jen v rámci konkurenčního boje a je s podivem, že Česká televize, jako médium veřejnoprávní služby, se o celou záležitost zajímala tak povrchně a neseriózně.  

Česká televize ve své reportáži demonstrovala situaci, ve které se občan rozhodne odevzdat vysloužilý elektrospotřebič v budově Nejvyššího státního zastupitelství. Díky bulvárnímu stylu reportáže tak z občana de facto udělala hlupáka. Běžného občana by totiž ani ve snu nenapadlo odvézt starou lednici, jak uvádí redaktorka v reportáži – například do České televize nebo do Českého rozhlasu. Když si běžný občan koupí novou lednici, buď ji v rámci nákupu vymění formou nová za starou, nebo ji odveze do nejbližší výkupny druhotných surovin či sběrného dvora, nebo kteréhokoli z dalších tisíců sběrných míst, či využije svozových služeb, které REMA poskytuje. Například služba odvozu přímo z domu je velice pohodlná a mezi spotřebiteli oblíbená. V případě, že si běžný spotřebitel neví rady, v dnešní době bude hledat informace spíše v internetovém vyhledávači, nikoliv ve zmíněném registru míst zpětného odběru.

Mimochodem, na problematiku evidence a výpisu informací uváděných ve webovém registru REMA Ministerstvo životního prostředí (MŽP) opakovaně upozorňovala. Navíc, registr MŽP spustilo už v roce 2015 a tak se vzhledem k tomu, že se nacházíme v roce 2020 nabízí otázka, proč se tedy za celou dobu jeho existence o registr občané, ani média nezajímala? Není to proto, že údajů z registru více méně nevyužívají, protože se k informacím dostávají jinak? Třeba přímo přes zmíněný internetový vyhledávač? Další otázka je proto nasnadě: do jaké míry tento registr občané využívají? Poznatky REMA ze zákaznické linky totiž ukazují, že spotřebitel o existenci registru vůbec neví! Redaktorka reportáže se však ve zcela evidentní a zaslepené snaze o bulvarizaci záležitosti o nic z toho nezajímala. Proč se úředníka z MŽP, jakožto ministerstva garantujícího samotnou funkčnost zmíněného registru, na tak zcela zásadní a legitimní dotaz nezeptala? Proč se nezeptala také na to, jak je možné, že za celé roky nebylo ministerstvo schopno definovat něco tak jednoduchého, jako je veřejné a neveřejné sběrné místo? Proč se otázky kolem registru začaly rojit až teď a jenom kolem kolektivního systému REMA, když těch největších je v ČR celkem pět?

V reportáži zaznělo, že REMA registr znehodnotila. Je však přesně naopak. I přes to, že odpadová legislativa pojem veřejné/neveřejné sběrné místo nijak nedefinuje, REMA definici má a dlouhodobě ji používá. Ostatně její výsledky na poli sběru vysloužilého elektra to jasně dokazují. A REMA jich rozhodně nedosáhla na základě fungování/nefungování ministerského registru. Tím, co funguje, je sběrná síť REMA.

K celé mediální frašce České televize je třeba ještě dodat, že REMA by si nikdy nedovolila obhajovat systém, který nefunguje. A to ani před koncovými spotřebiteli, ani před svými klienty, a už vůbec ne před médii. A pokud by něco nefungovalo, rozhodně by si toho všichni všimli. Ostatně není žádným tajemstvím, že v kolektivním systému REMA se sbírají značky takových výrobců, jako jsou například Acer, HP, Philips nebo Samsung. A ty by nesvěřily své záležitosti do rukou někoho, kdo by to nedělal dobře a hlavně efektivně.

Celý ten vtip, a to kouzlo služeb poskytovaných REMA je v jednoduchosti. V logické, efektivní a dlouhodobě budované unikátní sběrné síti čítající přes 20 tisíc sběrných míst. Síti, která je hojně využívaná – nejen firmami/výrobci elektrozařízeními plnícími si v rámci kolektivního systému své legislativní povinnosti, ale i běžnými spotřebiteli, Zelenými školami, Zelenými obcemi i odpovědnými Zelenými firmami. Za zmínku stojí také fakt, že povinnost ohledně počtu sběrných míst, která musí každý z kolektivních systémů pokrýt, je 703 obcí. 20 tisíc sběrných míst versus 703. Uznejte sami, rozdíl tam je. Avšak ani tato do očí bijící skutečnost redaktorku České televize nezajímala.

Rema Systém má za sebou výsledkově nejlepší rok své historie. Poprvé po 15 letech se jí podařilo překročit hranici 20 tisíců tun sebraných a k recyklaci určených vysloužilých elektrických a elektronických zařízení. Češi tak v rámci její sběrné sítě odevzdali o čtvrtinu více elektroodpadu než loni. Jak už bylo napsáno výše, REMA v rámci své sběrné sítě disponuje více než 20 tisíci místy zpětného odběru. O kvalitě jejího nastavení pak svědčí i míra zpětného odběru, což je poměr mezi hmotností elektrozařízení uvedeného na trh a sebraného elektroodpadu. Za rok 2019 činí zpětný odběr 79,6 %, zatímco v roce 2018 to bylo „jen“ 67,3 %, přičemž cílová hodnota nastavená Evropskou unií je 45 %, respektive 55 a 50 %. Těchto čísel, která jsou každoročně ověřována nezávislým auditorem, nedosahuje žádný jiný kolektivní systém v České republice. Pro názornost, z každé stovky nových výrobků REMA dokáže zpět k recyklaci poslat osmdesát starých. Vzhledem k tomu, že například průměrná životnost pračky je 7 let, je číslo sběru opravdu velké.

Nic z toho však veřejnoprávní Česká televize (a ani ostatní média) nevzala v potaz. Nemůžeme proto tyto ataky vnímat jinak než jako cílenou mediální kampaň proti nám v době, kdy se rozhoduje o stěžejních věcech v našem oboru. Už dříve jsme též uvedli, že ve světě médií se nic neděje náhodou. Obzvláště když v souvislostech se vznikem nové odpadové legislativy, resp. pozměňovacími návrhy lobbisté tlačí na regulaci nařízení v jejich ekonomický prospěch. Současně chápeme i tlaky konkurence na omezení naší aktivity, nicméně bychom uvítali férový tržní souboj, a nikoli podobné zmatené výstřely. Rovněž sledujeme s podivem, že média, která zrovna REMA věnují tolik pozornosti, zcela opomíjejí situaci, kdy se chystá změnou legislativy doslova likvidace zpracovatelských závodů napříč celou Českou republikou. Ohrožena je tak existence většiny ze 200 subjektů včetně chráněných dílen. Fokus „seriózních“ médií je evidentně zaměřen jiným směrem. O důvodech lze pouze spekulovat.

Vyznění celé reportáže bohužel poškozuje dobré jméno nejen společnosti REMA jako takové, ale rovněž dehonestuje a znevažuje ochotu a energii našich Zelených firem a jejich zaměstnanců starat se o životní prostředí a být společensky odpovědnými. Pro REMA vždy platilo a platit bude i nadále: důvěra, dobrá pověst, doporučení. A i když se za honbou o poškození její dobré pověsti někteří snaží doslova přetrhnout, my si jedeme stále to svoje. Nejdůležitější je pro nás spokojenost našich klientů a dobré výsledky na poli sběru vysloužilého elektrozařízení v ČR.

Pavlína Svobodová
vedoucí oddělení komunikace a marketingu společností REMA

Foto: Istockphoto.com